Archiv pro měsíc: Květen 2014

PhoneGap: Vyvíjíme mobilní aplikace pomocí HTML, CSS a JS

PhoneGap je framework pro vývoj mobilních aplikací vlastněný společností Adobe. Umožňuje webovým vývojářům stavět aplikace pomocí JavaScriptu, HTML5 a CSS3 pro libovolnou cílovou platformu. PhoneGap používá platformu Apache Cordova.

Největší výhoda PhoneGapu tedy je, že nemusíte znát platformě závislé programovací jazyky (v případě iOS Objective-C) a přesto můžete pro tyto platformy produkovat mobilní aplikace.

PhoneGap podporuje kromě tradičních mobilních platforem jako je Android, iOS, Windows Phone a Blackberry také exotické jako jsou Amazon Fire, Firefox OS a Ubuntu.  Pro majoritní platformy je dostupná široká podpora přístupu k hardwarovému vybavení jako například kamera, datové úložiště nebo GPS senzor.

Instalace platformy

V následujícím návodu popíšu své zkušenosti s instalací a spuštěním první aplikace. Pro testování aplikací používám telefon HTC s Androidem a počítač s Windows 8.1.

1) Instalace ADT

Prvním krokem je instalace standardního ADT, které si můžete stáhnout z oficiálních stránek. Doporučuji si zkusit napsat a spustit na telefonu aspoň jednoduchou Hello World aplikaci (stačí projít průvodce vytvoření nové aktivity). Budete mít tak ověřeno, že telefon komunikuje s počítačem bez problémů. Případné problémy se mnohem lépe řeší, protože Eclipse IDE používá většina Android vývojářů. V případě HTC telefonů pravidelně nastávají problémy se správným ovladačem telefonu. S pomocí Googlu tyto problémy snadno vyřešíte. Složky \sdk\tools a \sdk\platform-tools přidejte to systémové proměnné PATH.

2) Instalace prerekvizit

Před instalací samotného PhoneGapu musíte mít nainstalováno Node.js a ANT. Návod pro Node.Js i návod pro ANT je přehledný a nejsou s ním žádné problémy.

3) Instalace PhoneGapu

Nyní už přichází na instalaci samotného PhoneGapu, ta není vůbec složitá a můžete postupovat podle návodu na oficiálních stránkách.

A pokud celým návodem projdete, měla by se na displeji vašeho telefonu objevit Hello World aplikace podobná této:

2014-05-31 21.59.00

 

Celkem rychlé ne? Pokud umíte ovládat počítač s OS Windows, tak by vám návod neměl zabrat více než pár desítek minut. S PhoneGapem začínám a v rámci předmětu Mobile Computing na JKU v něm budu vyvíjet aplikaci, se kterou jsem vystoupil v eClubu, na hlášení lokálních nedostatků a problémů.

Rychlá analýza síťového provozu na Windows

Potřebujete si rychle zkontrolovat jak a s kým váš počítač komunikuje? Nejjednodušší cesta je podívat se na otevřená spojení pomocí příkazu netstat, ale tím nic moc nezjistíte.

Dnes jsem objevil výborný nástroj přímo z dílen Microsoftu zvaný TPCView. Zobrazí vám všechny otevřený spojení a vidíte i jak vznikají a zanikají. Také můžete odhalit, zda si někdo nekopíruje obsah vašeho disku, protože v přehledu vidíte počet odeslaných a přijatých bajtů.

TCPView screenshot

Kam v létě? [Aktualizováno]

V pondělí 30. června mám poslední hodinu němčiny na JKU v Linci, poté naházím věci do auta a vyrazím domů do Prahy. Tím pro mě také skončí pětiměsíční zahraniční studium v rámci evropského programu ERASMUS. A co budu dělat v následujících dnech a týdnech (kromě plnění mých 10 předsevzetí)? Zjednodušeně by se dalo říct, že plánuju poznat Evropu.

V loňském roce jsem (spolu se skupinou kamarádů) navštívil Spojené státy a během pěti týdnů jsme viděli to, co normální Američan neuvidí za celý život. Během jednoho zahajovacího večera v Linci jsem se bavil s jedním Američan, který pochází ze střední části USA (kde je nuda a horko). Říkal, že někdy nebyl v New Yorku ani v Los Angeles, ale zato byl už několikrát v Evropě (a nyní je znova). Říkal mi, že z jeho pohledu je většina evropských měst zajímavějších než celé USA dohromady. A já jsem si uvědomil, že má vlastně pravdu. Celá historie západních civilizací nám leží doslova u nohou. Zpáteční letenka do Říma stojí dva tisíce korun, do Atén tři tisíce. Cesta zabere jen pár hodin. A my raději lítáme k moři do pouště do Turecka nebo Egypta, kde na nás koukají jen jako na zdroj peněz.

Můj plán na letošní léto tedy bude poznat více evropské státy a to zejména ty, kde jsem ještě nebyl.

Červenec: Na sever

Pár dní po návratu do Čech si vyberu vhodný batoh, sbalím do něj základní věci, koupím jízdenku InterRail a vyrazím do Norska. Zatím nemám přesně naplánovanou trasu, ale budu se hodně inspirovat tímto článkem. Možná cestu o pár dní prodloužím nebo zkrátím, protože bych chtěl, aby končila projížďkou TGV z Paříže do Mnichova.

<Přidáno 29.5>

Červenec: Na jih

Shodou náhod se k mému cestování přidá ještě pár dní ve Španělsku, zatím není jisté, jestli to bude Mallorca nebo Valencia, ale součástí bude určitě návštěva hlavního města – Madridu. Pokud se mi podaří zkombinovat termíny, tak se do Španělska vydám rovnou po severském putování.

</Přidáno 29.5>

Srpen: Na východ

Byli jste někdy v Maďarsku, Bulharsku nebo Rumunsku? Já znám pouze maďarskou dálnici a Budapešť. Rád bych se i do těchto zemí podíval. Cesta je poměrně nedlouhá, myslím, že za deset dní lze získat aspoň základní přehled. Při troše odvahy nakouknu i do Srbska, Makedonie nebo Bosny a Hercegoviny. O tom se ale ještě musím pobavit se studenty, kteří odtamtud pochází.

Srpen: Za Diem

Poslední prázdninovou destinací je Řecko. Zatím mám zpáteční letenku do Atén a dvanáct dní času. Ty bych rád použil na prozkoumání řecké historie, bájí a pověstí.

Tak bohužel letenky do Řecka se ukázaly být neplatnými. Řecko tedy nechám na jindy.

Kromě průzkumu jihovýchodní Evropy bych během cest chtěl maximálně využívat veřejnou dopravu. Trochu se obávám té řecké, ale o to to bude větší dobrodružství.

Pokud máte nějaké tipy k cestování, napište mi je prosím do komentářů.

2. WordPress konference – report z akce

Na konci dubna jsem zaznamenal ve facebookové skupině WordPress Meetup ČR příspěvek, že se koná druhá konference o WordPressu, nyní v jižních Čechách – v Hluboké nad Vltavou. Za normálních okolností bych asi nebyl nadšený z místa konání a byl raději, kdyby se konala v Praze, ale vzhledem k tomu, že tento semestr studuji v rakouském Linci, tak jsem se bez váhání přihlásil.

Celou konferenci sponzorovala (spíše zaplatila) firma Wedos, která poskytuje webhosting a VPS (sám tam mám několik webhostingových účtů). Nabídka prohlídky datacentra se mi líbila také, aspoň jsem se poprvé podíval, kde mé weby běží.

Nyní k samotné konferenci. Začínalo se v deset hodin dopoledne přednáškou o základech zabezpečení WordPressu, kterou vedl Radek Kučera. Pro mě to bylo příjemné zopakování základních pojmů a signál, že věnovat se zabezpečení má smysl.

Pokračovalo se dvěma přednáškami o cachovaní (kešování) ve WordPressu. Už jsem párkrát řešil problémy s rychlostí některých instalací, vždy mi pomohlo už původní nastavení pluginů, a tak jsem byl zvědavý, jak se dá nastavení měnit a tím web zrychlit. Základy kešování moc pěkně představil Jakub Klapka, s více technickými detaily pokračoval David Biňovec. První přednáška mi pomohla si ujasnit pojmy ohledně kešování, druhá mi ukázala pokročilé možnosti kešování, které se dají použít i mimo WordPress a určitě v nejbližší době tyto možnosti prozkoumám více do hloubky.

Další přednášku vedl Tomáš Andrlík a týkala se členských sekcí ve WordPressu. Několik klientů se mě již na tuto problematiku ptalo, zatím jim vždy v jejich zájmu poradil, aby šli nejjednodušší cestou a stránku jen zaheslovali a vše ostatní řešili manuálně. Až se některému z nich podnikání rozjede, rozhodně opráším poznámky z této přednášky.

Kulturní vložkou se stal výstup Daniela Dubravce, bývalého pracovníka zákaznické podpory Wedosu, který se podělil o perličky z komunikace s klienty. Z této přednášky žádné poznámky nemám, ale určitě se podívejte na video.

Posledním přednášejícím před obědovou pauzou byl Vladislav Musílek, který představil základy tvorby pluginů pro WordPress. Já jsem zatím žádný plugin pro WordPress netvořil, jen jsem pro své potřeby upravoval hotové, a tak přednáška pro byla vyjasněním pojmů a nyní mám pocit, že začínám rozumět tomu, jak je plugin postavený.

Po obědě ukázal možnosti Google Analytics Petr Bechyně. Musím přiznat, že webová analytika není můj oblíbený obor a rád nechávám analýzy na jiných. Nicméně tipy, které Petr řekl rozhodně při nastavování nových profilů v Google Analytics, si budu určitě pamatovat. Zejména část o Bounce rate a měření doby návštěvy poslední stránky. Také začnu používat komentáře!

Večer se pomalu blížil a pro mě přicházel vrchol dne – Zdeněk Dvořák a Michal Kubíček. Oba už dlouhou dobu sleduju na Twitteru a byly to pro mě dvě „známé tváře“.

Zdeněk Dvořák (známý jako Linki) promluvil o odkazech z trochu vyšší perspektivy, kdy se na ně nehledí jen jako na zdroj lepších ranků, ale také jako na zdroj návštěvnosti nebo prostředek pro budování značky. Toto téma je pro mě v poslední době zajímavé víc než kdy jindy. Jednak proto, že spousta mých webů má v tomto směru rezervy a druhak protože mám zapsaný předmět Web Search and Mining. Asi nejhodnotnějším tipem je pro mě nápad s budováním tématických balíčků a souhrnů. Je to takový ten nápad, který všichni používají, je všude vidět, ale dokud vám ho někdo neřekne, tak nad ním neuvažujete.

Závěrem večera a nejlepším přednášejícím byl pro mě známý internetový podnikatel Michal Kubíček. Ukazoval WordPress jako prostředek k vydělání peněz. Líbilo se mi, že vše ukazoval na konkrétních případech a často i řekl konkrétní číslo. To je jev, který v českém prostředí moc často nevidíme. Také se mi líbí přístup, že pokud mám nějakou teorii, tak si ji ověřím na vlastních projektech (neexperimentuji na klientech a nepřebírám slepě něco, co si přečtu na fórech ). Snažím se to dělat podobně.

Souhrn

Nevěděl jsem, co od dnešní konference očekávat. Nakonec jsem si odnesl několik popsaných papírů (obrazně) plných užitečných věcí, u kterých jsem si jistý, že většinu z nich ve velmi krátké době použiju. Rád bych poděkoval i firmě Wedos za zafinancování celé akce, i když si myslím, že v některých ohledech byli až moc štědří (jídlo a pití zdarma).

Osobně bych neměl nejmenší problém zaplatit pár tisíc za vstup na podobnou konferenci, protože její přínos byl pro mě obrovský. Jestli to bylo pro ostatní návštěvníky podobné, to nemohu posoudit, na networkingových schopnostech musím ještě zapracovat.

Závěrem bych rád poděkoval ještě všem organizátorům, kteří nezištně budují WordPress komunitu v Čechách a budu se těšit na další setkání a podobně zaměřených akcích.

Pár fotek z prohlídky datacentra Wedos

Jak se dostat na Erasmus (zkušenosti z FEL ČVUT): A jedeeeem

Po splnění všech nesmyslných požadavků na ČVUT, odeslání přihlášky na JKU a vypršení deadlinu (1. prosince 2013) mi přišel e-mail ze Zahraniční kanceláře JKU, že na mém Learning agreementu jsou špatně kódy předmětů, ale naštěstí to přihlašovací proceduru neovlivní (mám pocit, že kdyby se mi něco podobného stalo v Čechách, tak bych všechny kroky musel udělat znova a ještě bych byl rád, že bych nemusel dělat oba jazykové testy). Moje přihláška byla schválena a po dvou týdnech mi přišel e-mail, že mě na JKU rádi v únoru uvidí. V e-mailu byly další informace ohledně založené skupiny na Facebooku pro zahraniční studenty pro aktuální semestr (o toto se postarala Zahraniční kancelář JKU) a možnost dohodnout si vyzvednutí na letišti nebo nádraží v den příjezdu. V tomto e-mailu mi také přišlo potvrzení rezervace ubytování na studentských kolejích (věděl jsem, že budu mít určitě místo, ale zatím nebylo jisté, jaké – jestli jednolůžkový pokoj nebo dvojlůžkový).

22. ledna (tedy něco málo přes dva týdny před příjezdem) mi přišly informace o programu před začátkem semestru. Jedná se o známý Orientation week a v mém případě i intenzivní kurz němčiny.

Před samotným odjezdem je potřeba podepsat některé dokumenty na ČVUT, zejména Finanční dohodu, díky které je přiznáno stipendium. Musel jsem dodat i některé dokumenty, například Letter of Acceptance (přišel mi e-mailem, naštěstí na ČVUT nevyžadují originál podepsaný vlastní krví). Tato procedura se už kupodivu obešla bez problémů a papírování pro mě na pár týdnů skončilo.

Devátého února (neděle) jsem naložil auto a vydal se do Lince. Za tři hodiny jsem dorazil na místo a šel se ubytovat. Nejprve mě překvapil vchod do studentských kolejí Julius Raab Heim. Byly tu dvojité posuvné dveře a recepční. Zeptal jsem se ho, jestli jsem tam správně a k mému překvapení řekl, že ano. Dal jsem mu papír s rezervací a dostal klíček od pokoje. Recepční měl na sobě oblek a mluvil dobře anglicky. Poté jsem se šel podívat do pokoje. Dostal jsem přesně ten pokoj, jaký jsem si vybral (samostatný s kuchyní a sociálním zařízením). Ten večer jsem si do pokoje odnosil věci (nebylo to moc náročné, v budově jsou 4 výtahy) a šel spát.

Jak se dostat na Erasmus (zkušenosti z FEL ČVUT): Po nominaci a hon za Learning agreementem

Někdy kolem 15. února (tedy téměř přesně rok před odjezdem) mi přišel e-mail s tím, že jsem úspěšně prošel výběrovým řízením a jsem nominován na zahraniční výjezd. Do sedmi dnů jsem musel potvrdit svůj zájem. Studenti, kteří vyjíždejí v zimním semestru, musí dodat potřebné dokumenty. Já jsem vyjížděl až v letním, tak jsem měl ještě pár měsíců čas.

Pár týdnů po nominaci mi od zahraniční univerzity přišla „pozvánka“ do registračního systému. Na JKU v Linci se vyřizuje vše elektronicky. Na všechny dokumenty máte webový formulář, kam je naskenované nahrajete. Během dubna jsem si formulář prošel, vše se zdálo jasné a bez problémů, tak jsem si řekl, že to do zimního semestru nebudu řešit. Stejnou cestu bych doporučil i ostatním, protože se změnou akademického roku se mohou změnit nejen podmínky předmětů, ale i jejich vyučující, a tak bych vynaložená snaha mohla přijít nazmar.

Během října 2013 jsem si říkal, že je nejvyšší čas začít s vyřizováním dokumentů (termín odeslání přihlášky na JKU byl 1. prosince). Podle registračního formuláře stačilo zařídit jen Learning Agreement (všechny ostatní dokumenty už máte – certifikát z angličtiny, diplom z předchozího vzdělání). Myslel jsem si, že vyřízení LA bude jen formalita – beztak nemůžu vědět, jaké předměty budou v zahraničí nakonec vypsány, jak se budou hodit do rozvrhu atd.

Chyba!

Learning agreement: Boj s úředním šimlem

Vyplnil jsem LA šablonu (ke stažení na stránkách zahraniční univerzity, pokud ne, tak se dá použít i šablona z domovské univerzity) a vydal se pro podpisy fakultního a univerzitního koordinátora. Fakultní koordinátor (nebylo lehké zjistit, kdo to je a kde má kancelář, ale zvládl jsem to) mi řekl, že navíc potřebuju Srovnávací arch (na jiných školách nic takového není), kde bude aspoň jeden předmět ze zahraniční univerzity, který náplní přesně odpovídá předmětu na domovské  univerzitě. To, jak se později ukázalo, není vůbec jednoduché. Skladba předmětů se liší mezi univerzitami v Čechách a ještě více v zahraničí. Například na JKU v Linci je většina povinných předmětů za 4,5 kreditu (na FELu za 6). Vzhledem k tomu, že jsem si vybíral zahraniční univerzitu vybral podle seznamu doporučovaných škol pro můj program, předpokládal jsem, že když napíšu kontaktní osobě uvedené v seznamu u JKU, dostanu odpověď, jaké předměty si zapsat. Omyl. Bylo mi řečeno, že je můj problém a ať si to nějak vyřeším.

Hledal jsem aspoň nějaký předmět, který by se podobal tomu v ČR a učil v letním semestru. Po několika desítkách vyměněných e-mailů s učiteli na JKU jsem našel předmět, který se vzdáleně podobal, a tak jsem se s vedením katedry, která daný předmět učí v Praze, dohodl, že mi Srovnávací arch podepíší. Tím jsem měl požadovaný podpis a mohl jsem dát ke schválení i Learning agreement.

Na závěr si dovolím malé zamyšlení na téma K čemu je Srovnávací arch? Údajně k tomu, aby se studenti v zahraničí aspoň vzdáleně věnovali svému oboru. Můj obor je Softwarové inženýrství. Nyní seznam předmětů, které aktuálně studuji na JKU a které s týkají přímo mého oboru:

  • Software Processes and Tools
  • Web Information Systems
  • Mobile Computing
  • Web Search and Mining
  • Principles of Interaction

Celkově jsou tyto předměty za 18 ECTS kreditů. Myslím, že i člověku, který se pohybuje mimo IT prostředí, musí být jasné, že tyto předměty přesně do mého oboru patří. Kurzívou vyznačený předmět je ten, který jsem si musel zapsat, abych dostal podpis na Srovnávací arch. Jediným smyslem Srovnávacího archu je tedy ulehčit práci lidem z fakulty, kteří jsou odpovědní za schvalování Learning agreementu. Degradují individuální výběr a skladbu předmětů na jednoduché „Je tam stejný předmět nebo není“. Přitom by stačilo, aby se na Learning agreement podíval někdo povolanější, například garant programu, a během tří minut by zjistil, co plánuje student v zahraničí studovat.

A nejvtipnější věc na závěr. Learning agreement můžete po příjezdu na zahraniční univerzitu celý změnit a zapsat si naprosto jiné předmětu. Na druhou stranu ani to, že si zapíšete předměty přesně podle Learning agreementu a Srovnávací archu, vám nezaručí, že vám tyto předměty budou uznány.